Křivý špičák

Neroste špičák vašeho psa správně? Je špičák křivý? Na první pohled by se mohlo zdát, že se zase tak moc neděje. Pes přece žere a hraje si. Ale vžijte se do jeho situace. Přečtěte si, co může takový křivý špičák způsobit.

Pětiměsíční stafordšírský bulteriér. Jeho dolní mléčné špičáky byly ostré jako jehličky a zabodávaly se mu hluboko do tvrdého patra.

(a) pohled zleva 

(b) pohled na otvor, který vytvořil mléčný špičák 

 (c) parodontální sonda se téměř celá schovala v otvoru 

Proč naroste psovi křivý špičák?

To je dobrá otázka. Valná většina případů křivě rostlých zubů je dědičná. Špatně může narůst jeden zub v celé řadě nebo může špatně narůst celá čelist a zuby do sebe navzájem nezapadají. Na druhé straně, pokud pes v době vývoje zubu prodělá úraz mléčného zubu nebo celé čelisti, trvalé zuby mohou narůst křivě nebo nemusí vyrůst vůbec.

Německý ovčák, fena, věk 7 měsíců. Majitel si všiml, že její pravý špičák neroste správně. Fena byla ale tak temperamentní, že se na zlomený mléčný zub přišlo až během vyšetření v anestezii. Zlomený mléčný zub nevypadl včas a překážel při prořezání trvalého špičáku.

(a) pravý spodní špičák kvůli nevypadlému zlomenému mléčnému špičáku neměl místo a rostl dovnitř tlamy

(b) dolní špičák vytvořil velký otlak ve sliznici tvrdého patra

(c)  pravý dolní špičák je zatlačen mléčným špičákem směrem do patra, na obrázku je také vidět, že je kratší než levý špičák

(d) stav několik týdnů po vytržení mléčného špičáku – dolní špičák zaujal svou správnou pozici a korunka se prodloužila

Vadí psovi křivý špičák?

V první řadě ho to bolí. Bolest, kterou pes cítí vždy, když zavře tlamu. Představte si, že se vlastními zuby koušete do tváří nebo do patra a nebo dokonce narážíte zuby do protilehlých zubů. Pes je na tom stejně. Každý pokus o zavření tlamy je bolestivý. A proto ji zavírá co nejméně. Ale nemůže mít otevřenou tlamu pořád. Tak si do ní vezme, co má zrovna na blízku. Boty, hadry, klacky, deky, zkrátka cokoli, co vyplní mezeru mezi horní a dolní čelistí. A žvýká a žvýká. Tím ale trpí ostatní zuby, které se nadměrně obrušují. Nezřídka se stane, že žvýkaný předmět psi spolknou. A problémy jsou na světě.

Znala jsem štěně výmarského ohaře, který se spodními špičáky kousal do horního patra. A jak nechtěl tlamu zavírat a pořád něco žvýkal, podařilo se mu občas daný předmět spolknout, jednou to bylo pyžamo, pak ponožky a nakonec gumový míček. Spolknuté předměty mu musely být odstraněny opakovanými operacemi.

Pokud  dolní křivý špičák směřuje do horního patra, vytlačí do něj hluboké zanícené rány. Někdy jsou dírky od špičáků tak hluboké, že sahají až do nosní dutiny. Pes může mít rýmu, frká a z tlamy mu zapáchá.

Toto je případ tříleté feny chodského psa, které dolní křivý špičák způsobil poranění sliznice tvrdého patra a značně obrousil sklovinu horního špičáku na jeho vnitřní straně. Po zkrácení korunky se sliznice tvrdého patra zhojila a obroušený zub byl ošetřen.

(a) díky podkusu se levý dolní špičák dostal za levý horní špičák

(b) za tři roky dokázal dolní špičák výrazně obrousit horní špičák

(c) hrot dolního špičáku vytvořil hlubokou ránu do tvrdého patra

(d) stav po ošetření – zkrácení korunky špičáku

Jak se dá křivý špičák ošetřit?

Metod na úpravu skusu je mnoho. Mléčný křivý špičák se řeší jinak než trvalý křivý špičák. Pokud vadí ve skusu mléčný špičák, je výhodné takový zub vytrhnout. U staršího psa s narostlými trvalými zuby je možností víc. Rovnátka, akrylátové dlahy, zkrácení zubu, vytržení. Při volbě ošetření hodně záleží na temperamentu psa. Pokud bychom chtěli neklidnému nebo agresivnímu psovi nasadit rovnátka, těžko by s majitelem při ošetřování spolupracoval.Nejkrajnějším řešením, a pro psa nejméně výhodným, je křivý špičák vytrhnout.

Pro mě nejelegantnějším řešením, a to jak z hlediska samotného výkonu tak i z hlediska komfortu psího pacienta, je zkrácení korunky křivého špičáku. Pes o zub nepřijde a zub plní svou funkci.

Příklady různých metod ošetření

(a) vytržení mléčného zubu

(b) dočasné prodloužení korunky špičáku v kombinaci s gingivoplastikou

(c) akrylátová nákusná dlaha

(d) zkrácení korunky špičáku

Máte pocit, že to nejsou moc časté případy? Omyl, jsou celkem běžné. Podívejte se na další případy z mé praxe.