Kdo jsem

Jsem veterinářka.

Veterinářka, která ještě na vysoké škole netušila, že se stane praktikujícím veterinárním lékařem přicházejícím denně do kontaktu s živým člověkem.  Mou vysněnou destinací byla totiž mikrobiologická laboratoř! Jakmile jsem ale absolvovala v roce 2005 svůj první praktický stomatologický kurz v rámci postgraduálního vzdělávání pod vedením MVDr. Tomáše Fichtela, PhD., okamžitě jsem tomuto oboru propadla.

Být mluvčím zvířat, pomáhat jim od bolesti a trápení, které bývají často jejich majitelům (nevědomky) skryty, mě nesmírně naplňuje.

 

Zvířata si totiž nemůžou říct, že je bolí zuby!


Ráda spolupracuji s kolegy.

Veterinární medicína je v současné době opravdu široká disciplína a není v našich silách obsáhnout všechny obory.  Specializace v jakémkoli oboru veterinární medicíny je velmi vítaná. I já se se složitějšími případy obracím na zkušenější kolegy. A jsem velmi ráda, že mohu poskytnout kvalitní servis v oboru veterinární stomatologie dalším kolegům.

Spolupráce s kolegy výrazně zlepšuje kvalitu péče a je především v zájmu zvířete.


 

Když jsem chodila do školy, strašně moc jsem ji už chtěla mít za sebou – mnoho učení, málo času na zábavu…a teď se učím neustále.  Chci udržet krok s nejnovějšími poznatky a trendy ve stomatologii zvířat, abych mohla poskytovat svým pacientům tu nejlepší péči, jakou si zaslouží.  Svoje znalosti a zkušenosti pak předávám publikováním odborných článků, přednáškami pro kolegy veterinární lékaře, publikováním na facebooku a webu, a to vše pro zkvalitnění péče o zdraví vašich zvířat.

Mojí profesní cestou je celoživotní (sebe)vzdělávání


 

Jsem kočkomilka.

Ano, miluju kočky. Vzpomínám si, jak jsem ve druhém ročníku na vysoké škole oslovila Ing. B. Mahelku, který byl mimo jiné také skvělým mezinárodním posuzovatelem koček.  Přišla jsem za ním a říkám. „Dobrý den, já chci na výstavách posuzovat kočky.“ Chvíli na mě nevěřícně hleděl (já v té době totiž neměla ani kočku a ani nebyla v žádné chovatelské organizaci), pak se vzpamatoval, zajiskřilo mu v očích a později jsem se pod jeho vedením dostala až k absolvování zkoušky na posuzovatele-žáka. Dnes už sice kočky nevystavuji, ale láska ke kočkám a k medicíně koček zůstala. 

Mou oblíbenou disciplínou je stomatologie koček

jejich zuby jsou jako ledovec – problém často nevidíme


Jak si dobíjím energii?

Mám ráda ticho. Sedím u vody a pozoruji život kolem.  Občas nahodím prut. A někdy přijde i ryb(k)a. 

A když mi chybí pohyb, provětrám in-line brusle nebo si zaplavu!